Vypadají robustně – kotníkové lodičky na vyšší platformě a masivnějším podpatku vypadají již na první pohled velmi robustně a pevně. To dává prostor k lepšímu vyjádření silnějšího propojení s povrchem, po kterém se našlapuje, mimochodem, někteří lidé tvrdí, že taková obuv více uzemňuje, tedy dává ženám více příležitostí k praktičnosti, nápaditosti a tvořivosti v jejím počínání.
Lépe udržují stabilitu – vyšší konstrukce usně, která těsně kopíruje kotník, vytváří větší pocit stability a opory při chůzi, než u lodiček nízkých. Je zde menší pravděpodobnost nějakého karambolu nebo zdravotního problému, například podvrtnutí kotníku na nerovném povrchu, zlomeniny nártu či prstních kůstek. Kotníčkové boty se nemají tendenci samovolně vyzouvat, což bývá častý nešvar u prošlápnutých nízkých bot.
Kotník tu nezaniká – dámská společenská obuv těží ze svého vzhledu a jedním z jeho momentů je i důraz na krásu ženského kotníku. Kotníková obuv může budit zdání, že kotník zakrývá, ale není tomu tak, je to spíše naopak – vyšší konstrukce boty mu dává větší prostor k obnažení a zviditelnění v těsném kontrastu samotné obuvi.
Bez podpatku to budou polobotky – kdybyste kotníkovým lodičkám odebrali či snížili podpatek, vytvoříte model dámských polobotek, které ovšem nebudou podtrhovat krásu ženských nohou. Ty nejlépe vyniknou právě zvýšením nártu na podpatcích. Zvednutá pata a propnutá špička prohlubují nožní klenbu a ta bývá tím, co je na ženských chodidlech tak sexy. Sami se o tom snadno přesvědčíte, jakmile porovnáte ženské chodidlo s tvarovanou příčnou a podélnou klenbou v přirozené podobě s chodidlem plochým, s tzv. platfusem. Ten je nejen škaredý, ale i ze zdravotního hlediska nežádoucí, nepříjemný a někdy i nebezpečný, například v deformaci páteře, vadného držení těla a v souvislosti s potížemi kyčelních a kolenních kloubů.